Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prchlík aneb Nejdražsí kočka roku 2017

Následující text je - stejně jako péče o Prchlíka - kolaborativní práce poloviny našeho spolku, a tak je trochu delší :-) Nemáte-li dost času nebo se chcete rychle dobrat pointy, číslo účtu je  2801108301 / 2010, variabilní symbol 1122, kocour se jmenuje Prchlík, je povahově úžasný, a operace jeho pánve a uvedení vyměšování do chodu nás přišly na zhruba dvacet tisíc Kč. Ty potřebujeme na veterinu dalších koček, proto prosíme o finanční příspěvek (odečitatelný ze základu daně). Děkujeme! Ty z vás, kteří mají času víc, srdečně zveme k přečtení dalších řádek :-)

Ač je naší pravděpodobně nejdražší letošní kočkou, Prchlíkova otázka bytí a nebytí nebyla o penězích, ale o něčem ještě přízemnějším: o schopnosti dojít si, a to vědomě a kontrolovaně, na toaletu. Ale abych nepředbíhala...

Veterinární hledisko aneb fekální rozvaha (Bára)

Byl jednou jeden černý kocour, který asi nebyl dost ostražitý a potkal se s autem. Charakter zranění by tomu odpovídal, rozlámaná pánev. Za nejméně dva, možná i tři týdny od toho nešťastného setkání se kocour objevil v dost zuboženém stavu na místě, kde hodná paní krmí venkovní plašanky. Odtud putoval k blízké veterinářce, od ní pak k naší depozitní tetě. Ta, znepokojena faktem, že se kocour celý den sám nevyčůral, s ním mazala na veterinární kliniku, kde kocourovi, kromě pomoci s čůráním, udělali první rentgen. A rozsah maléru byl značný.

Byla nám doporučena operace na specializovaném pracovišti v Praze. Tou dobou už bylo jasné, že Prchlík (který své poněkud zavádějící jméno odvozuje nikoli od povahy a chování, ale od příjmení své nálezkyně) je neskutečně trpělivý pacient, hodné, mazlivé zlatíčko, vděčné za veškerou péči a trpělivě snášející vše nepříjemné. Jeho rentgenový snímek oběhl několik klinik a ukázalo se, že se pohybujeme ve dvou liniích zhodnocení problému.

Nebudu unavovat podrobným popisem snímku, ale jednak byla pánev zmasakrovaná tak, že se velmi zúžil otvor, kterým prochází ven střevo a močová roura, a kocourovo bříško tak bylo přeplněno bobky různého stáří, jednak byla rozlomená jamka, v níž normálně sedí kyčelní kloub. K spravení této zlomeniny je potřeba speciální a vůbec ne levná „acetabulární destička“, kterou v této velikosti kliniky neměly k dispozici. Je ale potřeba také taková drobnost, aby zlomenina byla čerstvá, nikoliv dva týdny hojící se „po svém“.

Druhou linií problému, na kterou poukazovali naši praktici, byla průchodnost pánve, případné poruchy inervace, zkrátka schopnost dojít si na velkou i malou potřebu. Shrnuto slovy našeho dvorního chirurga (mizejícího v nejnevhodnější dobu na dovolenou), kocour „musí šťat a srat“ (píšu jak slyším a za výrazivo se omlouvám). Ale má pravdu; k čemu bude kocourovi spravená noha, když nemůže na záchod?

Nakonec nás zachránil doktor Ošmera z veterinární kliniky IVET. Navrhl operativní rozšíření pánve a místo spravování kyčelní jamky resekci hlavice kyčelního kloubu, což je postup, který se nám opakovaně u koček osvědčil při zlomenině krčku (kyčle). Souhlasili jsme rádi, jen s jednou podmínkou, která asi vyzní tvrdě, ale má svou bolestnou logiku: Kocour po zákroku zůstává na klinice na hospitalizaci a domů do depozita se bude vracet jen tehdy, pokud si dokáže sám a vědomě dojít na záchod. V opačném případě bude utracen. Je to asi kruté, ale lze najít domov pro kočku kulhavou, třínohou, s nutností podávat lék, krmit dietou či nadstandardně ošetřovat, ale je takřka nemožné najít domov pro zvíře inkontinentní či s výraznými obtížemi s vylučováním. Takové je odsouzeno k věčnému pobytu v depozitu, obvykle v kleci, pod sebou hadry či savé podložky a pro sebe denně jen chvíli času depozitní tety. To už není život, jen přežívání.

A tak byla podmínka Prchlíkova přežití jasná. Kocour zůstal na veterině a nám cestou došlo, jaká jsme telata, a volaly jsme ještě honem s prosbou, aby se, až bude v narkoze, samozřejmě rovnou vykastroval. A už jsme jen čekaly na telefon „jak to dopadlo“. Telefon se ale rozezvonil ještě ze sálu. Kosti pánve se drolí, jsou, dá se říct, spíš rozdrcené než zlomené, otvor nejde moc rozšířit, v bezprostřední blízkosti močové roury (mezi hojící se masou hmoty, jak se tělo snažilo samo spravit) jsou odštěpky kostí, riziko neúspěšnosti je velké. Mají pokračovat? Mají, samozřejmě že mají, přece to teď nevzdáme, tak to zkrátka alespoň zkusíme. Kyčel se „odpískala“ s tím, že je ji možno řešit později, Prchlíkovi tedy vyčistili celé střevo od množství stolice, aby mohlo začít pracovat normálně. A čekáme.

Pár dní po operaci hlásí veterina, že Prchlíkovi se nedostatečně vyprazdňuje močový měchýř - vyčůrá jen minimum. Sakra. Když už to na veterinu jedu „ukončit“, hlásí mi telefonicky zlepšení. Děláme sono, močák je prázdný. Hurá. Prodlužujeme hospitalizaci, a za další týden domů do depozita odjíždí kocourek, který polehává, ale kadí a čůrá. Má zakázané skákání, nařízenu měkkou stravu a absolutní nutnost hlídat „nočník“. A Prchlík je vzorný pacient. Po čtyřech měsících má depozitní teta dokonale vyladěnou krmnou dávku s konzervou či drůbežím masem, vločkami, olejem. Prchlík má krásný lesklý kožíšek, lehkou nadváhu, privilegium spaní v posteli a tenké, ale měkké a pravidelné bobečky. A k našemu překvapení normálně běhá.

Jedeme na kontrolu na veterinu. Možnosti jsou v podstatě tři. Jednou je další náročná, pracná a nákladná operace za účelem rozšíření pánve. Druhou je řešení „jen“ kyčle. Třetí je shledání současného stavu vyhovujícím. Pana doktora Prchlík překvapuje svou kondicí, tím, že běhá rovně bez kulhání a známek bolesti, i tím, že při tak úzké „díře do … „ bez problémů pravidelně chodí na záchod. Proč rýpat do něčeho, co funguje, že.

Prchlík absolvoval kontrolní rentgen, dostali jsme propouštěcí zprávu a kocour má „zelenou“, můžeme začít s očkováním a hledáním nového domova. Máme důrazně doporučeno držet se osvědčené krmné dávky bez experimentování, což platí i pro osvojitele. Pokud bude kocourek prosperovat, je nutné jen dodržet krmné doporučení, pokud by se jeho „docházka na WC“ v budoucnu komplikovala, jsou na klinice ochotni zkusit teď už srostlou pánev rozšířit. Kyčel si „poradila sama“, a pokud kocour nebude mít výraznou nadváhu, nejspíš nebude třeba do ní jakkoliv zasahovat.

Antracitový kožich, kulaté oči, vlídný výraz, maximální dávka přítulnosti, potřeba žít v bytě, hlídání pravidelného použití záchůdku, vaření domácí stravy… to je Prchlík. Byla jsem pověřena sepsat jeho veterinární peripetie a vyhlídky do budoucna. O jeho povaze a výjimečnosti i zvycích by víc pověděla depozitní teta, které vděčí za dnešní nádhernou kondici, o díře, kterou udělal v našem rozpočtu, pro změnu naše účetní. Takže předávám slovo.

Pár odstavců o Prchlíkově povaze (Dáša)

Prchlík je povahově výjimečný, trpělivý a spolupracující kocour, na tom se shodují všichni veterináři, kteří jej měli v péči. Opakovaně vydržel zákroky, za které by vás bežná kočka zavraždila, a to mu zachránilo život. Dále je to fešák, mazlík a komunikativní kamarád. Je čistotný, nevadí mu další kočky, má rád rozumné děti. Na psy je “jako pes”; nevíme, jaké má zkušenosti z minula, nicméně jeho nechuť k psům je setrvalá, proto ho nabízíme do bytových podmínek bezpsí domácnosti. Prchlík žere konzervy s přidanou vlákninou, granule nesmí. Následuje stručný popis, jak vypadalo kocourovo zažívání po operaci u Dr. Ošmery, a to proto, aby potenciální zájemce věděl, co čeho jde, jaká jsou rizika nedodržení osvědčené diety a jak si s eventuálním potížemi poradit:

Vzhledem k úzkému průchodu poraněnou pánví nastaly po operaci očekávané a nepříjemné problémy se zácpou. Kocour musel občas na klystýr, aby se mu vyprázdnila střeva. Proto bylo nutné upravit jeho stravu tak, aby stolice mohla bez větších problémů přes zúženou pánev ven. Prchlík vše snášel statečně a s velikou trpělivostí, v karanténní kleci si užíval pohodlí a péči, která mu byla věnována – nikdy si nestěžoval a jen s radostí čekal na čas krmení spojené s podrbáním a pomuchlováním.

Po čase stráveném v karanténě se mohl konečně začít více pohybovat, a tak získal pro sebe „vlastní pokoj“ v depozitu – hlavně proto, abychom zjistili, zda mu pohyb mimo klec prospívá a zda dojde k zlepšení vylučovacích procesů (přeci jen napájet kocoura pravidelně šlehačkou není to pravé z ořechu ;) ). Při běžném pohybovém režimu a při úpravě stravy – tj. podáváním pouze měkké stravy /konzervy či vařené maso s větším množstvím tekutin/ s přidáváním lžíce spařených vloček a lžičky vlákniny, s občasným přikápnutím oliv. oleje - již nedochází k ucpávání střev. Protože je Prchlík ještě mladý kocour, začal být i rozverný a hravý a konečně si i užívá života bez bolesti po komplikovaném těžkém zranění.

Prchlík je krásný mohutný kocour s nádhernou hebkou černou srstí, má jen trochu zúženou zadní část těla, ale chodí normálně, vyskočí si do mírné výšky – na židli či do postele, kde velice rád spí. Přijde se rád pomazlit, avšak nevynucuje si přespřílišnou pozornost. Prchlík je decentní kocourek, má uhrančivý pohled a rozumí, co se po něm chce, a je velice rád za každé pohlazení. Nechá se sice chvíli pochovat v náručí, ale upřednostňuje hlavně hlazení a podrbání, miluje válení se v posteli. Před cizími je zprvu plachý, ale pak se projeví jeho zvědavost a je z něj přátelský a komunikativní kocour.

Prchlík je velice čistotný, chodí na hrudkující stelivo, rád jí, ale je třeba obohacovat jeho stravu o vlákninu, která mu umožňuje dobré vyměšování, takže žádné granule! Je již kastrovaný a vakcinovaný proti kočičím nemocem. Je dokonalý, ale nevtíravý společník – pokaždé pozdraví mírným zavrněním.

Pár slov o financích (Alena)

Prchlík je kočka ojediněle nákladná. Vedle odčervení, vakcinace a kastrace, které jsou v našem spolku standardem a vyjdou ve variantě “kocour na maloměstě” na cca 1600 Kč, nám zaťala péče o Prchlíka sekeru hluboko do rozpočtu. Srpnová operace, která zabránila tomu, aby kocour zemřel na neprůchodnost střev či na perforaci vnitřních orgánů úlomky rozdrcené pánve, a následná hospitalizace s monitoringem na vet. klinice nás vyšly na 19.317 Kč, přičemž cena za služby pana doktora Ošmery byla velmi příznivá. Náklady na ostatní veterinární péči - rentgeny a klystýr - jsou oproti této částce marginální, stejně jako faktura ve výši 700 Kč za výstupní kontrolu v Ivet.cz. Fontánku pro vylepšení pitného režimu (změknutí stolice) jsme dostali sponzorsky. Prosíme tedy o pomoc s financováním oněch zhruba 20 tisíc Kč, které pro nás znamenají úhradu preventivní veteriny pro 12 dalších koček, které budou potřebovat pomoc. Zmiňované doklady jsou k dispozici ve fotogalerii, číslo účtu je 2801108301 / 2010 a je transparentní. Variabilní symbol určený na pomoc Prchlíkovi je 1122. 

 
 

 


Poslední fotografie


Facebook


Archiv

Kalendář
<< červen / 2018 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 29180
Měsíc: 2550
Den: 120